Vše asi nejlépe vysvětlí screenshot. Zatím je to test, tj. zobrazuje se to jen pár lidem, ale nepochybuji, že časem pronikne na americkou a později i českou SERP a že budou následovat podobné rozšířené výsledky i pro jiné dotazy, kde lze nabídnout relevantní údaje přímo – počasí, akcie atp. Podobné výstupy má v US pro některé dotazy i vyhledavač Microsoftu BING.

Jak napsal na svém Twitter účtu Matt Cutts (člen Search Quality týmu u Google), umí nyní Google spouštět AJAX/JS volání a načítat tak dynamický obsah. Ví se už, že jsou takto nově načítány komentáře ke stránkám řešené přes Facebook plugin (ale Mattův tweet naznačuje, že se jedná o obecnější řešení).

Původně si toho všiml server Digital Inspiration.

Jedna má známá grafička vymyslela mimoděk pěkný profesní vtip pro náš obor. Tak schválně, co doplníte?

P.S.: IMHO se jedná o úžasný dárek k vánocům pro nám podobně postižené lidi, tričko je možné koupit zde a já mám velikost XL, kdyby to někoho zajímalo

Asi víte co je relativní a absolutní URL, pro jistotu ale vysvětlím: představte si, že na stránce seo-konzultant.cz/stránka je nějaký <A> odkaz:

1. href=“něco“ – relativní adresa, po kliknutí vás odvede na seo-konzultant.cz/stránka/něco
2. href=“/něco“ – adresa relativní ke kořeni domény - po kliknutí se dostanete na seo-konzultant/něco (vždy se bere aktuální úroveň domény).
3. href=“http://example.com“ – absolutní odkaz – po kliknutí se dostanete na konkrétní URL adresu (typicky jiný server, ale ne nutně)

No a teď ten kvíz, zkuste si na něj nejdříve odpovědět a až poté to zkoušejte (a do komentářů mi pak napište, jestli jste se trefili a co na to říkáte). Takže:

kam se dostanete po kliknutí na href=“//seo-konzultant.cz“? Možné odpovědi jsou

• relativní adresa, tj. na adresu doména-s-odkazem.tld/stránka/seo-konzultant.cz
• relativní adresa se dvěma lomítky, tj. doména-s-odkazem.tld/stránka//seo-konzultant.cz
• adresa relativní k doméně, tj. doména-s-odkazem.tld/seo-konzultant.cz
• adresa relativní k doméně se dvěma lomítky doména-s-odkazem.tld//seo-konzultant.cz
• relativní adresa o úroveň výše
• absolutní adresa, tj. úvodní strana tohoto serveru, výchozí (http) protokol
• relativní protokol, absolutní adresa (tj. když by byla stránka s odkazem na https://něco, budete odkázáni na https://seo-konzultant.cz)
• vyskočí na vás nějaká chyba
• různé chování podle prohlížeče (nepočítám ty obskurní)

Testovací odkaz najdete v komentářích, kde mi také prosím sdělte, jak jste se trefili a jestli vás to překvapilo.

Poznámka pod čarou – stejná pravidla platí nejen v <a href=“"> ale i např. v <img src=“" />.

V SEO konferenci napsal Slavomir Fabian dobrou připomínku k mému článku o SEO 3.0 o tom, jak na Google dochází k rychlému nástupu na přední místa a následně k rychlému sešupu o desítky pozic dolů:

Ale je tu jedna podobnost pripadne aj suvislost s inym problemom a to je, ze po zmene stranky na vysokokonkurencne slovo, ktora sa dlhsi cas nemenila a bola na dobrych poziciach – v prvej 10/20tke – sice na chvilu dostane v googli plusovy bonus – tak 2-3 dni, nasledne vsak upadne do nemilosti – prepad tak aj o 70 pozicii a trva to par mesiacov, kym sa z toho spamata a vrati sa spat.

Tento efekt je celkem málo známý, hodně lidí překvapí a ptají se mě na něj, proto si dovolím popsat jeho příčiny a řešení.

Google má velmi rozumné důvody, proč tak činí a je to jedna z jeho velmi silných zbraní proti konkurenci a důsledek jeho zaměření na chování zákazníků

Na internetu existují v zásadě 2 typy informací:

1. Aktuální obsah, něco, co má v zásadě omezenou platnost, co se čte jen několik minut, hodin či dní – v zásadě všechny news články atp. Graf návštěvnosti takových článků je exponenciální regrese.
2. Něco, co má dlouhodobý charakter, potom bude mít graf návštěvnosti víceméně lineární trend.

A jsou zde dva problémy:

Pokud si to pamatuji dobře, tak v dlouhodobém průměru cca. 30 % hledání se týká aktuálních témat, tj. třetina lidí hledá něco, co se na internetu objevilo před chvílí. Když dáte teď hledat „Rachůnek“, bylo by pro vyhledavač špatnou vizitkou (viz Seznam), kdyby byla první stránka plná o tom, jak po šampionátu nepojede na Staromák, uživatelé očekávají spíše něco takového.

Zadruhé když dáte na web jakkoliv kvalitní dlouhodobý typ článku, tak na začátku nemá vůbec žádný počet zpětných odkazů, tj. vyhledavač by jej nikam neumisťoval a tudíž by jej nikdo nečetl a tudíž by nesbíral zpětné odkazy, a jsme jak u toho pána, co ztratil brýle a nemohl je najít, ale Mach ty brýle měl, tak ty brýle našel a starý pán měl radost.

Tudíž Google oba problémy řeší mimo jiné tak, že aktuální články upřednostní před těmi dlouhodobými a následně sleduje, jaká je charakteristika jejich návštěvnosti a porovnání jejich návštěvnosti s konkurenčními články. Když hledanost a návštěvnost výrazně klesá, pak se jedná o krátkodobý typ článku a může je snadno zahazovat, když je to dlouhodobá informace, tak Google kouká na trend, jak lidé stránky čtou ve srovnání s konkurencí a je-li váš článek hodnocen jako kvalitní (sbírá odkazy, návštěvnost atd.), pak je upřednostněn, před těmi méně kvalitními.

Řešení jsou v zásadě dvojí – buď pište často k aktuálním tématům(zejména u zpravodajských webů), nebo kvalitně. Optimální je psát často a kvalitně, protože když vaše žblepty nikdo nečte, tak je ani Google nebude nikam umisťovat.

Kdo trochu sleduje světové SEO tak ví, že Google provedl v uplynulých měsících sérii vylepšení svého algoritmu s kódovým označením Panda. Naprostá většina lidí to ale vnímá jen jako jednu několika set změn, které Google ročně dělá, přitom ve skutečnosti se jedná o revoluci, jejíž dopad bych se nebál označit jako SEO 3.0.

Nejdřív ale začnu s otázkou a chci, abyste si na ni v duchu odpověděli - jaký web by měl být na prvním místě? Zamyslete se, odpovězte si a teprve potom čtěte dál.

Abych vysvětlil co je SEO 3.0, začnu předchozími verzemi:

SEO 1.0 – co je na webu

SEO 1.0 začalo někdy okolo roku 1997, kdy firmy začínaly chápat internet a web jako marketingový nástroj a začínaly hledat způsoby, jak předhonit konkurenci v dominantních vyhledávačích, tehdy myslím Altavista, Yahoo, MSN atd., u nás Seznam (jen seznam firem, jinak se používaly zahraniční vyhledavače). V zásadě to bylo o úpravách on-page faktorů + pár black-hat SEO triků.

Ještě obskurnější to bylo v ČR, kde začaly masivně vznikat firmy začínající na A, což pak do extrému vyhnaly „AAA“ firmy (taxi, byty, auto …). Málokdo si dnes pamatuje a uvědomuje, že příčinou vzniku jejich debilních názvu byl fakt, že Seznam řadil firmy podle abecedy.

SEO 2.0 – kdo web zná

SEO 2.0 začalo záhy poté, co začal být ve světě známý Google (přišel na trh v roce 1998 ale obchodně zajímavý byl až v následujících letech). Díky jeho algoritmu začaly být více než on-page SEO faktory důležitější off-page SEO faktory, tedy co si o vás myslí okolí (počet a kvalita zpětných odkazů).

U Google to dovedli do absurdna, že on-page se staly téměř nepodstatnými, u nás (a u Seznamu, který tu měl dominantní úlohu) to začalo ovšem hrát roli až koncem roku 2007 – do té doby jsem byl schopen dostat libovolnou stránku na libovolné kw na Seznamu během jediného dne na první místa prostě tím, že jsem dobře napsal text.

Až tuším v říjnu 2007 si Seznam začal všímat zpětných odkazů na stránky, a v ten okamžik začaly prasárny jež si dovolím souhrnně označit jako „SEO lišty„, prostě patičky s tunou odkazů, čím dál tím rafinovaněji prolinkované weby atd.

Toto je něco, co za SEO považuje v tuto chvíli 99,9 % všech SEO konzultantů (nejen) u nás a Seznam takto uvažuje stále, prostě on-page a off-page jsou jediné měřítko, Google ale pokročil mnohem dál.

SEO 2.5 – kdo je uživatel

Dalším postupným krokem u Google bylo zavedení něčeho, pro což si dovolím vymyslet termín „user based results“. Už ani nevím přesně kdy to bylo (2007?), kdy Google začal místo jednoho stejného výsledku na daný dotaz mít unikátní SERP pro každého uživatele.

Stále hrály dominantní úlohu off-page faktory, ale Google si začal všímat vlastností uživatele – začalo to GEO lokací (jiný výsledek pro „pizza“ v různém městě) a Google také začal sledovat, na jaké stránky ze SERP chodíte.

Osobně jsem přesvědčen, že Google už v této době dokonce hodnotí i další sociodemografické údaje, zejména po akvizici firmy doubleclick – původně je používal jen v rámci reklamy, ale nyní hrají zásadní roli i ve vyhledávání.

Abyste to pochopili, jděte na stránku https://www.google.com/adplanner/ a zkuste si tam zadat nějaký větší americký server – Google dokáže velmi pěkně odhadnout nejen jakou má návštěvnost, ale i kdo je jeho návštěvnost -věk, muž/žena, studovaný/nestudovaný, jaké stránky asi také navštěvuje, jaká KW ho zajímají.

Začalo to nejspíš nějakým výzkumem veřejného mínění ala netmonitor, ale jsem přesvědčen, že Google už v dnešní době používá znalostí toho, jaké stránky navštěvujete a plně tak využívá motto „Řekni mi co čteš a já ti řeknu kdo jsi„. Tedy zjednodušeně když na Google hledáte informace z ženského světa a klikáte na ženské magazíny, bude nejspíš žena a vice-versa.

Dopad na SEO je přitom zásadní – žena uvidí něco jiného než muž, mladý něco jiného než starý, ajťák něco jiného než lama. Nestačí tak mít hodně odkazů, musíte se začít zaměřovat na vaší klíčovou cílovou skupinu (anglické slovo audience, u nás ne tak trefné „publikum“).

Mezihra – jaký web by měl být na prvním místě?

Než popíšu SEO 3.0, vrátím se k otázce z úvodu – jaký web by měl být na prvním místě. To co jste odpověděli určuje, k jaké generaci SEO patříte:

1. Jestli jste si mysleli něco jako „Ten který má nejlepší obsah“ pak patříte jednoznačně k první generaci vyhledávačů a SEO.
2. Ke druhé generaci patří ti, co si odpověděli „Ten, který je nejrespektovanější„, tedy ten, který je často citován, odkazován atd.
3. Dvaaopůltá generace si odpoví „Ten, který nejvíce odpovídá uživatelově cílové skupině“

SEO 3.0 – co uživatel dělá

A teď se dostávám k poslední generaci, k těm, kteří na mou otázku odpověděli „Ten, se kterým jsou uživateli podobní uživatelé nejvíce spokojeni„.

Google v posledních letech sleduje velmi pečlivě vaši spokojenost s tím, co jste našli. Ostatně i Seznam hlídá, na jaké výsledky klikáte, ale protože má jen jednu SERP pro všechny, může to zohlednit pouze jako jakýsi indikátor kvality popisku.

Google jde mnohem dál, když kliknete na nějaký výsledek a po nějaké době se vrátíte na SERP a kliknete na něco jiného, nebo upřesníte dotaz, Google ví, že vám předchozí výsledek nevyhovoval. Z miliard takovýchto „názorů“ si Google dokáže automaticky vytvořit svůj vlastní „názor“ na takové stránky.

Navíc Google už není dávno jen vyhledávač, má i svůj vlastní prohlížeč a lištičky do ostatních prohlížečů, má i populární mobilní platformu, díky čemuž má statistická data od zhruba třetiny uživatelů na světě nejen o tom kam chodí, ale i jak tam jsou dlouho a kolik tam navštívili stránek.

K tomu je třeba připočíst data z Google Analytics a dalších jeho služeb (nově Google+), GA běží na 57% z top 10 000 webů, tj. Google dokáže sledovat weby i uživatele opravdu do detailu.

Doporučím vám znovu kouknout na AddPlaner, který jsem odkazoval před pár odstavci a schválně si zkuste zadat např. seznam.cz (nezapomeňte přepnout na All Regions) a koukněte na jeho Traffic statistics – Seznam je web, u kterého je asi zřejmé, že Google nemá nějaká interní data např. z GA a přesto dokáže myslím velmi přesně odhadnout počet zhlédnutých stránek, dobu strávenou na stránkách a počet návštěv na uživatele (demografie si nevšímejte, ta u českých webů nefunguje, tj. vidíte jen US návštěvníky Seznamu).

A jsme u konce – když totiž dokáže Google pro každé klíčové slovo vědět, na jaké stránky daná cílová skupina kliká, jak dlouho na nich je, kolik tam navštíví podstránek, jestli pak (ne)navštíví jiné stránky na stejné téma a jestli se na ní vrací (např. pak i napřímo bez vyhledávače) tak dokáže velmi přesně odhadnout spokojenost uživatele s danou URL pro dané klíčové slovo.

A to nyní Google aplikoval ve svém Panda update a domnívám se, že význam této metriky bude v zásadě jen stoupat. Vlastně se nejspíš stane naprosto dominantním prvkem ve vyhledávacím algoritmu, protože ve finále je úplně jedno co je na stránce a co si o té stránce myslí nějaké jiné weby. Důležité je, jestli jsou s ní uživatelé spokojeni. Google tedy bude různě míchat pozicemi stránek a automatickým A/B testováním upřednostňovat ty, které dopadly u uživatelů lépe.

Takže znovu: pro SEO 3.0 je důležité, jak jsou uživatelé s danou stránkou pro daný hledaný termín spokojeni, tedy jestli odpovídala tomu co podobní uživatelé při stejném hledání dříve navštívili, kde strávili hodně času, prošli hodně podstránek, jestli se na ní vraceli (signifikantně více oproti jiným) a do budoucna i jestli se o ní nějak šíří (dříve Twitter, postupně především share v Google+).

A to je ten důvod, proč tak popadaly po Panda update všechny MFA a podobné sračkoidní weby – lidé na ně sice přišli kvůli jejich slušné off-page optimalizaci, ale hned zas znechuceně odešli jinam. A to nejsou výsledky, které by chtěl Google svým uživatelům ukazovat.

V důsledku SEO 3.0 = smrt SEO jak jej známe, tedy smrt optimalizace pro vyhledavače. Král je mrtev, ať žije král – moderní SEO je „optimalizace na záměr a spokojenost uživatele vyhledávače“.

Navrhuji tedy redefinovat zkratku pro moderní SEO na Searcher Experience Optimisation - „searcher“ je zde i vyhledavač i vyhledávající uživatel, „experience“ je prožitek i zkušenost a praxe, takže to lze chápat i jako „optimalizace zkušenosti vyhledavače s webem“, i jako „optimalizace zážitku vyhledávajícího uživatele“. Českoanglické „praseo“ můžeme používat pro „prastaré techniky zaměřené čistě na vyhledavače“ (mimochodem, už jste četli můj článek Top 10+1 mýtů o SEO?).

Nicméně jsme v Čechách, kde stále má svou roli (byť čím dál tím menší) Seznam. Takže dokud i on nezestárne alespoň o tu půl generaci (nebo dokud se jeho význam významně nesníží), tak stále budou mít svou práci i pochybní praseo experti.

P.S.: jestli se vám článek líbil, klikněte na Google+ nebo tweetněte, zvýšíte mu jeho SEO rank

P.S.: a mimochodem – všimli jste si, jak vyhledávače postupují v hodnocení stránek stejně jako lidé v hodnocení jiných lidí? Nejdřív vás zajímalo co někdo říká, potom bylo důležité koho zná a kdo zná jeho, ve finále je ale podstatné jak si vzájemně sednete jaké máte s protějškem zkušenosti.

Tento příspěvek vychází z velké části z článku The top 10 SEO myths na .net magazínu (via FB Honzy Tichého), dovolím si jej nepřeložit, ale použiji jej jako odrazový můstek, doplněný o české reálie. A přidám ještě jeden můj oblíbený mýtus.

V původním článku se search marketing konzultant Mark Buckingham zamýšlí nad nesmysly, které často slýchá v oblasti optimalizace pro vyhledávače a svůj seznam Top 10 takových mýtů následně konzultoval se „SEO celebritami“ jako je Matt Cutts a Matt McGee.

Tyto nesmysly často slýchávají potenciální klienti různých SEO společností, u nás si na nich mnohé téměř postavili svůj business, tedy těží primárně z neznalosti svých zákazníků. Osobně jsem za takové firmy rád – jakmile přijdu za jakýmkoliv jejich klientem, nemám mu problém vysvětlit, že naletěl podvodníkům.

1. Garantované výsledky

Základ marketingu (nejen) ve vyhledávačích je, že neexistuje nic jako garantované výsledky. Kdo to nabízí, tak lže. Může se zaměřit na nějaká málo konkurenční slova z dlouhého ocasu klíčových frází, může trvat měsíce, než se někam některé z nich pohnou a přední místa stejně nejsou nijak garantována (když zrovna nejste Seznam a své weby si na první příčky nedáte podvodem).

Druhý oblíbený způsob jak dosáhnout garantovaného umístění na přední straně vyhledávačů je pomocí PPC reklamních systémů Google AdWords a Seznam Sklik – znám 2 ohromné české firmy, které přesně tuhle argumentaci používají, tedy tvrdí nezkušeným zákazníkům, že je garantovaně budou na prvních 3 místech a to dokonce okamžitě (jedna tvrdí, že má na to exkluzivitu od Google, viz 3. bod), a prostě jim jen nastaví PPC kampaně s velmi vysokou cenou za proklik (nezkušený zákazník neměří konverze a tak neví, že za taková umístění vesměs utrácí více, než kolik mu přinesou).

Prozradím vám podstatu triku všech firem, které nabízí garantované SEO – umístění v přirozených výsledcích vyhledávačů – vy si objednáte klíčové slovo za např. 8 tisíc Kč s tím, že když se neumístíte na první stránce, tak že nebudete nic platit. Firma vám řekne, ať si ono slovo dáte do titulku, H1 a do textu HP, řekne vám, ať si nasadíte jejich lištu s odkazy na svůj web, vloží do ní vaše KW s vaší URL a čeká.

Je dost možné, že se tam do půl roku vyšplháte, už jen proto, že se na toto jedno slovo podle všeho zaměřujete. Šance třeba 20%. Takže vychytralý obchodník takto osloví 1000 firem, vzájemně je prolinkuje, dá jim radu na 5 minut času a získá „doživotně“ 200× 8 tisíc Kč. Výborný business, klient je spokojen, buď nic nezaplatil, a nebo že je na první stránce. Ale tohle nemá se SEO nic společného, často mu dokonce ublíží, viz můj 11. bod.

2. Vysoký PageRank = vysoké umístění

Navzdory oblíbenému názoru, vysoký Google Toolbar PageRank nebo Seznam Rank (SRank) neznamenají automaticky vysoké umístění a už vůbec ne na všechna klíčová slova. Když si dáte vypsat pozice na jakékoliv klíčové slovo a doplníte si k nim ranky umístěných stránek, zjistíte, že pořadí je prakticky náhodné (existuje tam samozřejmě jistá korelace, ale na výrazně větším počtu výsledků).

PageRank je prostě jen jedním z faktorů pro řazení, navíc to co zobrazují lištičky jen souhrnný PageRank dané stránky (navíc i několik měsíců starý), neukazuje vám, jak si stojí které klíčové slovo na stránce. Osobně doporučuji jednoduchý test – největší ranky mají stránky jako homepage Google či Seznamu – vezměte si některé slovo z těchto stránek a zkuste jej najít.

3. autorizovaný partner Google/Seznamu

Když Centrum opouštělo svůj AdFox, rozeslala do médií a klientům informaci, že „uzavřela strategické partnerství se společností Google a stala se jediným Autorizovaným distributorem služby Google AdWords pro český trh“ a vznikaly z toho dokonale nesmyslné články typu „Centrum v Česku jako první nabídne služby Google AdWords“ (23.9.2010 !!!). Pokud je mi známo, dostali za to od Google přes tlamu, protože jsou prostě jen certifikovaným AdWords Partnerem, jako mnoho jiných.

Ale i mnoho SEO firem se snaží nějak naznačit, že mají nějaké speciální zacházení od Google či Seznamu, neboť jsou jejich partnery – pravda je taková, že jediné co existuje je certifikace pro Google AdWords a Google Analytics, případně partnerský program Sklik.cz (tam ale není ani certifikace, může to být kdokoliv), a ty se SEO nemají prakticky nic společného vyjma faktu, že certifikovaní partneři bývají zkušenější firmy s více zákazníky.

Ani to ale neznamená, že se o vás budou starat lépe, mnoho certifikovaných společností např. schválně nenastavuje a nereportuje zákazníkovi sledování cílů, protože by se zjistilo, že platí více, než kolik jim to vynáší.

4. Meta Keyword jsou důležitá

Já bych tento mýtus ještě rozšířil na „Hodnocení SEOmatů jsou důležitá“. Žádný vyhledavač v tuto chvíli nehodnotí značku META Keywords v dokumentu, tudíž mnoho vývojářů a klientů s nimi neztrácí čas. Pak jim ovšem zavolá nějaký podvodný „seo expert“ a ukáže jim nějaká hausnumera z nějakého SEO nástroje, který tupě měří, jak je dlouhý titulek, meta, nadpisy atd. a zákazníka znejistí a natlačí mu své nesmysly.

Ve skutečnosti jediný důvod, proč by měl nějaký SEO konzultant ztrácet drahocenný čas těmito kravinami místo nějakých přínosnějších činností je to, aby mu nějaké pako pak nestrašilo klienty.

5. Pomůžeme si podvůdkem

Pokusit se předběhnout konkurenci pomocí nějakých „black hat SEO“ triků, jako jsou různá skrytá klíčová slova a podobně opravdu může zafungovat. Krátkodobě. Jakmile totiž konkurenci předběhnete, pak je dost pravděpodobné, že si toho ona konkurence všimne, řekne to svému SEO konzultantovi a není pak pro nás nic jednoduššího, než takovéto podvodné stránky nahlásit Google a Seznamu a konkurence se jednoduše zbavit.

Získat ban na své stránky pak může takové firmy zcela zničit, vesměs trvá minimálně půl roku, a když si vezmu, že v mnoho firem je na internetu prakticky 100 % závislých, může to znamenat i ztrátu poloviny ročního obratu.

6. Nacpěte tam klíčová slova

Domněnka, že klíčová slova by měla tvořit nějaká procenta z celkového textu, je lichá. Neexistuje nějaké správné procento, vlastně jediné omezení je, že dotyčné slovo musí být na stránce alespoň jednou (a i to Google zavedl až po příchodu Google bomb typu „prasopes“).

Samozřejmě klíčová slova na stránkách jsou důležitá, ale pište texty pro lidi, nikoliv primárně pro vyhledávače. Hustotu důležitých frází se snažte zvýšit spíše tak, že smažete balast.

7. Utrácení na Google AdWords / Seznam Sklik.cz zlepší vaše umístění ve vyhledávačích

Tato lež byla často ke slyšení od obchodních zástupců Seznamu, naštěstí od té doby, co přešli čistě na interní pracovníky, kteří nejsou závislí čistě na obratu, už není tak běžná (i když hodně klientů ji má stále zafixovanou).

Neexistuje žádná přímá vazba mezi utrácením na AdWords a pozicemi na Google, resp. utrácením na Skliku a pozicemi na Seznamu. Abych byl ale férový, existuje několik nepřímých vazeb, ale vesměs velmi slabých:

Zaprvé když budete vidět v PPC kampaních, je pravděpodobné, že budete mít více zákazníků a tedy např. více referencí a zmínek na webech, tedy více zpětných odkazů.

Zadruhé útrata na Skliku zvyšuje „bonitu klienta“, podle které řadí Seznam výsledky na firmy.cz, a tedy můžete se objevit výše v tomto jejich katalogu, což opět může přinést více zákazníků a dopad viz výše, případně se dostanete na první stránky dané kategorie s vyššími ranky.

Rozhodně ani jedno z toho není tak důležitý faktor, abyste kvůli němu měli chtít zlepšit své SEO pomocí PPC kampaní. Přesto osobně považuji PPC kampaně velmi důležité v SEO strategii, protože perfektně pomáhají v analýze klíčových slov, hledání dlouhého ocasu klíčových frází a jejich důležitosti pro váš business.

Navíc existují studie, které prokazují, že když jste přítomni na obou místech – tedy jak v přirozených výsledcích, tak v PPC reklamách, tak že se synergicky zvýší míra prokliku (zřejmě takový návštěvník získává dojem, že se na danou oblast více zaměřujete).

8. Návštěvník přijde na tuto stránku …

Představa, že návštěvník přijde z vyhledávače na nějakou konkrétní stránku, kterou jste pro ty účely upravili je většinou lichá. Váš potenciální klient může přijít prakticky na kteroukoliv stránku a každá by tak měla být uzpůsobena jako „landing page“, tedy mít jasnou navigaci k cíli, který od takového klienta očekáváte.

9. Nastav a zapomeň

SEO je kontinuální práce vyžadující opakované zásahy, zkoušení a ladění. Kvalitní SEO konzultant průběžně sleduje umístění, efektivitu jednotlivých frází, hledá rozšířené fráze, sleduje trendy, konkurenci atd.

Osobně se domnívám, že i zde platí Paretův princip a 80% tak uděláte v prvních dnech a týdnech a z 20 % pak ladíte donekonečna.

Proto nepovažuji u mnoha menších a středních firem (nemyslím webdesignových) za dobrý nápad zaměstnat na HPP svého vlastního SEO konzultanta na HPP svého vlastního webu – nejlepší práci odvede kvalitní SEO konzultant na začátku a pak už vesměs postačuje jím proškolený ostatní personál starající se o web a zlomek jeho času na průběžný dohled, získávání odkazů atd.

10. Cílem je kvalitní umístění

Markův nejoblíbenější mýtus a já se k němu připojuji. Mnoho firem se domnívá, že cílem je být první ve vyhledávačích. To je nesmysl. Cílem je nejvíce vydělat. Je mnohem přínosnější mít kvalitní konverzní stránku na 4. místě než nějaký čistě na vyhledávače zaměřený SEO odpad na prvním místě.

Osobně jsem mnohokrát zvýšil počet konverzí nějakého webu o 10 a více násobek a přitom návštěvnost se zvedla jen např. na dvoj či trojnásobek (a nebo i zůstala stejná). Když zákazníci neuvěří, že jste tím nejlepším a nejdůvěryhodnějším partnerem pro jejich objednávku, tak u vás nic neobjednají/nepoptají.

11. Jsem 1. = jsem nejlepší

Tento mýtus je podle mého názoru nejčastější, přesto v Markově výčtu chybí (možná u čistě „Google států“ není tak podstatný), proto si jej dovolím doplnit.

Právě kvůli oblíbenosti různých SEO expertů nabízejících nesmyslné „garantované“ výsledky a SEO lišty je velmi časté, když mi jejich klient na mou narážku na úroveň jejich SEO řekne „Ale já mám skvělé SEO – koukněte, jsem první na slovo xy.“

Jenže neexistuje prakticky žádný obor, kde by jedno slovo dělalo většinu návštěvnosti a už vůbec ne většinu obratu. U běžných webů polovinu obratu tvoří většinou 5-20 klíčových frází, u e-shopů to jsou stovky a tisíce frází (klíčová slova, názvy kategorií, výrobců, výrobků a jejich kombinací). A právě praktiky typu SEO lišty velmi často sice pomohou jedné frázi, ale ublíží všem ostatním.

Navíc SEO je jen jeden z významných zdrojů návštěv – pro mnoho firem může být efektivnější PPC reklama, propagace na komunitních sítích typu Facebook, ale i offline propagace typu billboardy, reklama v televizi či rádiu, letáky ve schránkách, direct mail a podobně.

Google testuje různé formáty svých sitelinks – dalších odkazů na podstránky prvního výsledku, když si je vážně jist tím co hledáte. Ovšem tato podoba je podle mého názoru až příliš brutální – odsunuje další výsledek až mimo viditelnou plochu mého prohlížeče (displeje). Navíc zkrácenou URL adresu a 4 slovný snippet považuji za naprosto zbytečné.

Na SEO konferenci se objevil dotaz, zdali eshop umístit raději do eshop.example.com či example.com/eshop. Jedná se o dotaz, který se v různých variantách objevuje velmi často, jednoduchá odpověď na něj je „je to jedno“, ale zkusím odpovědět trošku obšírněji.

Tak zaprvé je třeba dotaz rozšířit, další dvě varianty jsou totiž umístit eshop rovnou na hlavní doménu (example.com) a nebo na úplně jinou doménu (example-eshop.com). Rozhodnutí co vybrat není (jen) SEO otázka, je to i technická a „politická“ otázka.

Zaprvé si firma musí ujasnit, jestli chce vystupovat primárně jako eshop, či to je vedlejší činnost, či dokonce jestli chce propojení s eshopem trochu zamaskovat (např. chtějí dělat jako firma prémiový prodej se službami, ale zároveň si dělat objem v levnějším eshopu).

Když využijete doménu nebo subdoménu, získáte několik výhod – předně můžete takovému webu nastavit vlastní možnosti v Google webmaster tools a lépe (odděleně) se tam sledují i některé statistiky (to samé i v Google Analytics), můžete mít vlastní robots.txt atp.

Další výhoda vlastní domény či subdomény je technická – v naprosté většině případů je pro web i eshop použit jiný redakční systém, často dokonce obojí řeší jiné firmy. Např. eshop je často řešen formou pronájmu s nějakým drobným měsíčním poplatkem a to lze řešit právě pouze speciální doménou či subdoménou (a odhaduji, že to je nejčastější důvod vzniku oněch eshop.example.com domén).

Na druhou stranu separátní doména i subdoména mají vlastní „ranky“ – sice je pravda, že „rank“ má jednotlivá stránka a ne doména, ale myslím že panuje všeobecná shoda v tom, že i jakási hodnota všech stránek na jedné (sub)doméně má svůj význam, např. v tom, jak jsou hodnoceny nové stránky, než na ně ještě vedou odkazy atp.

Zároveň na novou (sub)doménu můžete získat nové odkazy z katalogů atp., které často omezují své zápisy na např. jeden odkaz na doménu.Tedy v zásadě obě varianty eshop.example.com i example.com/eshop jsou v pořádku, záleží spíš na technickém a politickém rozhodnutí.

Jestliže ovšem firma vystupuje primárně jako eshop, nebo jí stačí jen pár stránek pro firemní prezentaci, a tyto stránky nejsou z hlediska SEO klíčové (např. „o nás“, „kontakty“ atp.) bude nejlepším řešením nejspíše prostě vše dát na hlavní doménu, tj. example.com – a těch pár stránek vyřešit v rámci eshopu, či naopak je přesunout na podstránky, např example.com/firma.

Následně pak lze vhodným designem obě tyto úlohy webu/eshopu skloubit (teď zrovna mě nenapadá dokonalý příklad takových stránek, ale např. web známého nakladatelství map Freytag & Berndt se myslím tomu trochu blíží).

A zbývá ještě jedna drobnost pod čarou – proč zrovna „eshop“?! Jestli už chcete dělat eshop na doméně či podadresáři, zkuste použít vaše hlavní klíčové slovo – např. onen Freytag & Berndt by mohl mít eshop na adrese mapy.freytagberndt.cz nebo freytagberndt.cz/mapy. KW v URL má svou (byť relativně drobnou) váhu, tak proč jej nevyužít.

Možná jste zaznamenali před pár dny zprávu o tom, že Bing testuje umístění svých „AdWords“ reklam (přesněji jejich služby Microsoft Advertising nebo AdCenter) mezi přirozenými výsledky hledání. Jeden obrázek dá za tisíc slov, sami (byť asi nejspíš ne na první pohled) poznáte o čem je řeč:

Mě by zajímalo, jaký na to máte názor.

Hodně lidí to totiž odsuzuje, přirovnává to k praktikám Yahoo a vlastně prakticky všech vyhledavačů před příchodem Google, kdy se platilo vyloženě za umístění. Osobně bych ale tak moc kategorický nebyl a vysvětlím proč.

Že je reklama nezbytná a je na ní postaven prakticky celý internetový business model je asi bez diskuse, otázka tedy je, kam jí umístit a jak moc má otravovat život.

Už několik let zobrazuje Google své AdWords, Seznam své Sklik.cz a další vyhledavače reklamy nad výsledky vyhledávání. A ač to mnoho inzerentů neví, nezobrazí tam jen tak nějakou reklamu – Google testuje, jestli cílová stránka reklamy odpovídá hledanému výrazu a nad výsledky se tak objevují jen reklamy, které opravdu silně souvisí s hledaným termínem a zároveň které mají relativně vysoké CTR.

Tedy jinými slovy nekvalitní nesouvisející reklama se nad přirozenými výsledky neobjeví, ani kdybyste za ní platili bůhví kolik, to tam raději Google nedá nic (chování jiných vyhledavačů se trochu liší, ale minimálně to omezení na vyšší CTR zůstává). Takové reklamy dosahují míry prokliku klidně v řádu mnoha desítek procent, mám informace, že některé reklamy na prémiových pozicích na Seznamu (služba Sklik) dosahují až 80 % CTR, tedy i třikrát vyšší než je první přirozený výsledek.

Tyto reklamy tedy nelze tedy v žádném případě spojovat s placenými výsledky, kdy si prostě firma prodávající vložky řekla, že chce být na prvním místě při hledání dámské módy, protože je tam vysoká afinita a tak uživatelé viděli něco jiného, než hledali. S platbou na proklik jsou navíc (inteligentní) inzerenti motivováni mít nikoliv co nejvíc zobrazení a prokliků, ale optimálně zobrazit se pouze těm, kteří kliknou a zároveň pak splní cíl (objednají …).

Protože tedy čteme seshora dolů, tak v tuto chvíli vlastně vyhledávače fungují na principu -„prohlídni si placené reklamy a když tě žádná nezaujme, navštiv neplacené fulltextové výsledky“. A to mi přijde v důsledku jako výrazně větší ovlivňování než zobrazit nejdříve několik přirozených výsledků a až pak ty placené. Mimochodem z toho důvodu se mi moc líbilo, když Seznam ještě asi před rokem ukazoval prémiové reklamy dole pod výsledky - vlastně tím říkal „nenašli jste co jste hledali ve fulltextu, možná to nabízí tito inzerenti“.

Myslím, že největší problém je fakt, že v tomto testu je hodně skrytý fakt, že se jedná o placené reklamy a návštěvník tak může být mystifikován (a profíci protestují, protože na klasické reklamy už jim dávno funguje bannerová slepota). Ale na druhou stranu si říkám, že návštěvníkovi to může být jedno, když se dostane to, co hledal.  Ale jedná se o nejspíš jednu z verzí A/B resp. multivariate testu a jistě některé varianty počítají s podbarvením, jako známe z AdWords.

Každopádně docela by mě zajímaly výsledky takových testů, zejména CTR a poměr, kolik lidí se z reklam vrací nazpět a kliká na jiný výsledek. A co vy, jaký je váš názor (zkuste si odmyslet to, že už jste na současnou podobu zvyklí).