Logo, které ČSSD využívá bez licence
Dnešní článek o tom, že ČSSD řeší problém se svým logem, protože jim oranžová růže nepatří mi připomněl, že už jsem o tomto tématu chtěl dlouho napsat. Je to totiž ohromný problém, který ohrožuje nejspíš většinu firem v Česku a může jim způsobit milionové škody.
Naše firma se kromě SEO, PPC, marketingu, použitelnosti, webdesignu atd. zabývá i tvorbou firemní identity (CI – Corporate Idenity), speciálně pak Corporate Identity Designu (zkráceně CID), jehož důležitou (ale ve správném CID zdaleka ne jedinou) součástí je i tvorba loga.
Zrovna minulý týden jsme narazili na problém u jednoho zákazníka, kterému děláme nové stránky, marketing atd.. V rámci jejich redesignu chce i inovovat logo. Ptali jsme se tedy, kdo je jeho vlastníkem, a zákazník tvrdil, že samozřejmě oni, že mají na něj i trademark u úřadu pro průmyslové vlastnictví a že jim ho dělal jejich předchozí správce stránek a CID. Jenže jak jsme je upozornili, neměli pravdu a vlastníkem veškerých práv k „jejich“ logu je tato cizí firma!
Malá odbočka k autorskému právu – zjednodušeně řečeno, autorství díla je neoddělitelné od jeho tvůrce, takže autorská práva jsou nepřevoditelná, je k nim možno maximálně udělit licenci.
dislaimer: nejsem právník, jen jsem s nimi na toto téma měl několik diskusí, tj. omlouvám se za formální nepřesnosti a zjednodušení, pointa článku je „dejte si pozor a obraťte se na právníka“.
Když to mám ukázat na něčem, čemu asi porozumíte jednodušeji – když např. autor napíše knihu, tak je to stále on, kdo je autorem, bez ohledu na to, že si ji od něj objednal nakladatel a že si ji někdo od něj koupil. Nakladatel si od autora jen koupí práva (licenci) k vydání knihy a čtenář si jen koupí konkrétní jeden výtisk knihy. Nikdo jiný bez výslovného souhlasu autora nemá právo do autorského díla jakkoliv zasahovat či vytvářet odvozená díla (např. překlady či příběh dál nějak rozvíjet).
Licence navíc musí být ke konkrétnímu užití, tj. nakladatel nemůže bez souhlasu autora knihu ani zfilmovat, udělat z ní rozhlasovou verzi atd. A tím „konkrétnímu“ myslím opravdu konkrétnímu, nelze do smlouvy napsat, že autor poskytuje nějaká imaginární „všechna“ práva, musí být přesně vyjmenováno, jak může být poskytnuté dílo využito. Tj. zpátky k logu – např. tedy vlastnictví práv k logu pro web ani náhodou neznamená, že logo můžete použít v reklamě či na vizitce!
Tedy jestliže logo vytvořila jiná osoba než váš zaměstnanec (příp. osoba na dohodu o provedení práce či pracovní činnosti), pak vlastníkem veškerých práv je právě tato jiná osoba!!!
A jak jsem napsal výše, autorská práva jsou nepřevoditelná, tj. smlouva či faktura, kde máte jen něco jako 1× tvorba loga … 10 000 Kč, je vám naprosto k ničemu, vlastníkem práv je i potom stále tato cizí osoba/firma.
A to je ohromný problém. Možná tato firma s tím nic neudělá. Teď. Ale co až se z vás stane velká mezinárodní mnohamiliardová firma? Nebo až tu cizí firmu koupí někdo jiný, kdo zrovna bude potřebovat peníze? Případně kdy ona jiná firma půjde do exekuce a exekutor se bude zcela dle svých pravomocí snažit uspokojit věřitele a využít veškerý majetek firmy, tj. i „jejich“ loga.
Klidně pak mohou vyžadovat poplatek za každou vaši brožuru, výrobek, reklamu … cokoliv, kde se jejich logo objeví (a klidně i když jste jej mezitím trochu upravili, tj. ani 4 pruhy by Adidasu nepomohly). Připomínám, že autorské právo k dílu zaniká jinak až 70 let po smrti jeho autora!
Prostě chcete-li si být jisti, že opravdu můžete logo používat, případně jej i modifikovat, a že nikdo po vás teď ani v budoucnu nebude chtít peníze, musíte mít s autorem smlouvu o udělení licence k užití. A napsání takové smlouvy není triviální, chce to právníka, který se na obor autorských práv specializuje, u nás byste je spočítali nejspíš na prstech jedné ruky, osobně doporučuji advokátní kancelář JUDr. Blanky Schöblové (a nejen proto, že jsme jí dělali web), nebo prostě googlete.
Tato smlouva by měla m.j. obsahovat:
- ujištění, že prodávající je vlastníkem práv k logu, které prodává (např. často firmy používají externí grafiky na živnostenský list, pak je vlastníkem ovšem onen grafik, nikoliv ta firma, pro kterou to dělají)
- co konkrétně je předmětem licence tj. ona značka, její různé varianty atd., stačí do přílohy
- jaká konkrétní oprávnění jsou umožněna, tj. právo na rozmnožování díla, rozšiřování, přenos živě či ze záznamu, využití na internetu …
- výhradní užití - aby nemohla firma stejné či podobné logo prodat ještě někomu jinému
- další podmínky - cena, doba atd.
Slušná profesionální firma má již takovouto smlouvu dávno připravenou, tj. požadujte ji již při zadání loga. A samozřejmě výše uvedené se nevztahuje pouze k logu, ale ke všemu, co může být posuzováno jako autorské dílo, tj. např. i texty, design webu atd.
A závěrem zvedám ukazováček a říkám – neberte to na lehkou váhu! Jestli to nemáte vyřešeno (jako že podle mých zkušeností to má tak možná 1 % firem), tak vám hrozí opravdu problémy, setkal jsem se s tím mnohokrát a ne jen v takto medializovaných kauzách jako ČSSD, nebo Pražská ZOO, kterou grafik úspěšně zažaloval, nepomohla ani několikerá odvolání a dovolání a před pár dny rozsudek potvrdil i Nejvyšší soud (stálo je to několik milionů Kč!)
Klidně si udělejte s původním autorem smlouvu, v zásadě slušný autor by to měl podepsat bez problémů a požadavků. Samozřejmě jestli se bude vykrucovat, je to známka toho, že je to svině a v tom případě doporučuji urychleně změnit logo (pozor, aby nové nebylo ani podobné) a cokoliv jiného, co tento autor vytvářel a nezapomeňte to tentokrát udělat správně.
P.S.: jak jsem psal výše – jestliže autorské dílo vytvořil váš zaměstnanec v rámci svého pracovního poměru, případně osoba na VPP či dohodu, pak jste nejspíše z obliga, neboť vlastníkem práv je firma. Přesto bych čistě pro forma raději doporučil smlouvu udělat i tak. Máte pak vše černé na bílém a nebudete muset v budoucnu řešit různé problémy s tím, co bylo a nebylo vlastně zaměstnancem v rámci jeho pracovního poměru uděláno a co již bylo mimo.
Related posts:
V mnoha bodech nemáte pravdu. Neříkám že mít dopře sepsanou licenční smlouvu je špatné, ale rozhodně to není vždy nutné, jak tvrdíte.
1. Je potřeba rozlišovat osobnostní a majetková autorská práva. Majetková práva převoditelná jsou (a to právě licencí).
2. Doporučuji si přečíst důkladně §58 autorského zákona. Nejen vztah zaměstnanec-zaměstnavatel zakládá institut zaměstnaneckého autorského díla.
3. Při smlouvě o dílo na vytvoření loga pro firmu je zcela zjevné, že součástí je i licenční ujednání o možnosti využití pro obvyklé účely. Uvedená faktura „1× tvorba loga … 10 000 Kč“ spolu s předcházející komunikací mezi subjekty je naprosto dostačující a funguje i jako nevýhradní licenční smlouva. Pokud jde o rozsah oprávnění k užití díla, bude vycházet z obvyklých a běžných potřeb odběratele. Tedy minimálně na rozmnožování, rozšiřování a sdělování veřejnosti.
4. Když už sepisovat licenční ujednání na logo, je důležité tuto smlouvu koncipovat jako výhradní, což neuvádíte.
5. Odkazovaný spor ohledně Pražské ZOO byl o něčem jiném. Jednalo se o celkovou neplatnost smlouvy, tudíž ani nemohla vzniknout žádná licenční smlouva.
Nevím jestli celý článek je linkbuilding na právní kancelář, nebo pokus o něco skutečně hodnotného. Protože celkově je více matoucí než přínosný.
Děkuji za komentář, ale nesouhlasím. Jasně, zjednodušil jsem to, v zásadě je to podle mého jedno, protože moderní autorské právo je kombinací jak osobnostních, tak majetkových práv a tedy je jedno, že máte vyřešený převod majetkových práv, když nemáte vyřešeno nic jiného.
– připsáno
S tou smlouvou o dílo – podle mých zkušeností a informací od 3 právníků, co se na to specializují nikoliv – resp. bude vám to postačovat pro něco, ale stejně nejspíš u soudu prohrajete, když vás grafik zažaluje, že vám nedal práva použít logo v reklamě.
Výhradní – máte pravdu, opakoval jsem si to, že na to nesmím zapomenout tak dlouho, až jsem na to zapomněl
Ad ZOO – tam těch sporů bylo několik a mnohá se týkala právě jeho práv k logu, k právu vytvářet odvozeniny atd., doporučuji vygooglit si něco jako „ZOO Cihlář logo“. Každopádně právě fakt, že nebyla uzavřena smlouva odpovídající tehdejšímu autorskému zákonu, což je právě rozsudek onoho Nejvyššího soudu, je myslím to, o čem celý tento článek je.
Linkbuilding to ani není, klidně ten odkaz dám pryč, pro paní advokátku žádné SEO nedělám, jen mi přišlo vhodné sem dát odkaz na nějakého právníka, kdo se tomu věnuje a s kým mám dobré zkušenosti, klidně sem někdo dejte odkaz na nějaké jiné.
Jestli je článek matoucí, za to se omlouvám, já sám nejsem právník, takže nevylučuji, že tam mám nějaké právní a formální chyby, každopádně jeho cílem je především donutit lidi, aby na autorská práva u svých log a designu přemýšleli, případně aby si je nechali ošetřit právníkem. A věřím, že tento cíl tento článek splnil.
To je myslím právě problém. Nejste právník, ale článek se tak tváří a vynášíte dost rezolutní závěry (z mého pohledu nesprávné), které ani nemáte podloženy nějakým zdrojem.
Že je dobře mít kvalitně sepsanou licenční smlouvu k dílo je jistě pravda, ale závěr o nedostatečnosti faktury na „vytvoření loga“ odmítám. Je zcela zjevné, že pokud si objednávám pro firmu logo, budu jej chtít užívat způsoby, kterými se loga běžně užívají. A nevýhradní licence nepředepisuje písemnou formu, tudíž je možné uzavření licence konkludentní formou.
Dřívější výklad soudů v některých kauzách je nutné připisovat zbytečnému formalismu, který je naštěstí v posledních letech kritizován i nejvyšším a ústavním soudem. Případně zcela zjevným záměrem jednu stranu poškodit (viz například současná kauzaautorských práv k IZIPu).
Aha, tak to se omlouvám, že to tak vyznělo. Snad tyto komentáře pomohou čtenáři pochopit, že to není právní rozbor, ale spíše popis stavu z pohledu poučeného laika, který se s těmito problémy setkal.
Já věřím a chápu, že budou existovat různé právní názory, když budu mít jednoduchou formulaci na faktuře, ostatně i třeba ten případ se ZOO měl tuším u prvoinstančního soudu opačný verdikt, až odvolací soud to změnil a nejvyšší potvrdil.
Ale jde o to, že když člověk bude mít správnou smlouvu, tak prostě veškerým možným problémům předejde. A navíc se setkávám s tím, že většina firem nemá na té faktuře/objednávce dokonce ani tu tvorbu loga, mají tam třeba jen něco jako „tvorba www stránek“, „grafické práce 10 hodin“ … prostě něco, z čehož nevyplývá ani na konkludentní forma uzavření nevýhradní licence. A navíc jak píšete, u výhradní licence je potřeba písemná forma, tj. když ne kvůli něčemu jinému, tak kvůli tomu, aby logo nepoužil někdo jiný, by měla být smlouva vytvořena.
Prostě pointa článku je v titulku – „dejte si pozor“. Možná se nic nestane, možná vám právník řekne, že to máte OK, ale raději se nad tím prostě zamyslete, než bude pozdě. Nejspíš i ta ČSSD to logo nějak zaplatila, stejně jako ZOO, ale zjevně si na to prostě dostatečný pozor nedali.
A jestli můj jakkoliv asi právně nepřesný článek přinutí někoho dát si pozor a ochrání jej před něčím podobným, tak jsem spokojen. A znovu se omlouvám, že nejsem právník a nepíšu exaktně jako právník, jsem jen konzultant a mým doporučením je prostě raději se na toho právníka obrátit a v tom se myslím shodneme.
Přidal jsem do článku disclaimer
vyborny clanok, ako laikovi sa mi moc pacil a je pre mna hodne informativny (aj napomocny do buducnosti)… dakujem!
Myslím, že je možné poskytnout i výhradní smlouvu na neomezeně dlouhou dobu na všechny způsoby užití (snad i včetně práva sublicencí). Jde to sepsat na půl stránky a právník k tomu potřeba není.
Jinak souhlasím, autorský zákon je ošemetný (zvlášť v dnešním digitálním světě) a je lepší to nepodceňovat.
No Aleši popravdě já vždy zastávám právo, že každý má dělat to co umí nejlépe. Kodér ať kóduje, programátor ať programuje a právník ať dělá smlouvy. Určitě bych nějakou smlouvu, která mě může potenciálně v budoucnosti stát miliony, nenechal dělat někoho, kdo tomu nerozumí, pak to dopadá jako u těch ČSSD či ZOO, kde také „nějakou“ smlouvu měli. Navíc nevím, proč to vůbec dělat. Ti právníci co se tím živí už dávno takové smlouvy mají připravené, takže je to otázka řekněme hodiny to poslat.
No Aleši popravdě já vždy zastávám názor, že každý má dělat to co umí nejlépe. Kodér ať kóduje, programátor ať programuje a právník ať dělá smlouvy. Určitě bych nějakou smlouvu, která mě může potenciálně v budoucnosti stát miliony, nenechal dělat někoho, kdo tomu nerozumí, pak to dopadá jako u těch ČSSD či ZOO, kde také „nějakou“ smlouvu měli. Navíc nevím, proč to vůbec dělat. Ti právníci co se tím živí už dávno takové smlouvy mají připravené, takže je to otázka řekněme hodiny to poslat.
Tomáši dík, podle mne je článek přínosný.
Nevím, zda je Jan Menšík právník, ale potíž s právníky je ta, že pokud dáte podobný dotaz dvěma právníkům, dostanete nejméně tři odporující si právní názory a navíc v našem právním (ehm, mělo by být v uvozovkách) prostředí nebude mít nikdo z nich ani tušení, jak nakonec rozhodne soud. Mít na zakázky podléhající autorskému zákonu jen fakturu bych já osobně tedy neriskoval.